Největší stavba všech dob. Velká čínská zeď.

Čchang-čcheng, doslova „Dlouhá zeď“. Dlouhá čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou v křivce, která je podobná dračímu tělu. Je největší stavbou, jakou kdy lidská ruka na této planetě zbudovala. Velká čínská zeď vznikala po dobu více než 1800 let a vede od Žlutého moře přibližně od Pekingu až k Nefritové bráně v Ťia-ju-kuanu.

Stavební materiál

Stavební materiál použitý při stavbě Velké zdi

Může být zajímavé povšimnout si, jak se v různých obdobích čínské historie a v různých oblastech lišil stavební materiál používaný při stavbě Velké zdi.

Před tím než se začaly používat cihly, se stavělo především z hlíny, kamene a dřeva. Vzhledem k tomu, že na stavbu Velké zdi bylo zapotřebí nebývale velkého množství materiálu, snažili se stavitelé dávat přednost místním zdrojům. Pokud se stavělo na horských hřebenech, těžil se kámen přímo z těchto hor. Při stavbě v rovinatém terénu se naproti tomu využívala jako materiál zemina stlačená do pevných bloků. V pouštích se používal dokonce písečný rákos a tamaryšek.

Před a během vlády dynastie Čchin (221 – 206 př. n. l.) nebyly ještě technologie a produktivita práce na příliš vysoké úrovni. Konstrukce postavené z hlíny dokázaly odolat pevnosti tehdy používaných zbraní, jako byly meče či kopí. Základy Velké zdi proto tvořila hlína udusaná po tenkých vrstvách do předem připraveného bednění. V této době ještě nebyly na jednotlivých úsecích Velké zdi stavěny pevnosti a při stavbě se nevyužívaly cihly. Některé zdi byly tvořeny pouze neopracovaným kamenem. V okolí města Dunhuang v provincii Gansu či města Baotou ve vnitřním Mongolsku je stále možné nalézt pozůstatky nejstarších částí zdi. Zeď Zhao, zbudovaná v období Válčících států, byla postavena s použitím dřevěného bednění – dodnes jsou zde zřetelně patrné jednotlivé vrstvy zeminy.

Rovněž v období následujícím po vládě dynastie Chan (202 př. n. l. – 220 n. l.) byly častými stavebními materiály zemina a neopracovaný kámen. Na stavbu obranných náspů byly celkem použity tři milióny kubických metrů zeminy. Nové stavební postupy se rozšířily teprve v polovině vlády dynastie Ming (1368-1644), princip využívání lokálních zdrojů však zůstal zachován. Rozšíření nových materiálů umožnily velké dílny zaměřené na výrobu cihel a vápna.

Za vlády dynastie Ming se v mnoha oblastech používaly jak cihly, tak materiály jako střešní tašky či vápno. Byla zde rovněž snaha vyprodukovat materiály přímo na místě stavby a za tímto účelem byly zřizovány vypalovací pece. Některé materiály, jako například dřevo, však přesto musely být dováženy z odlehlejších oblastí, pokud nebyly v místě stavby k dispozici.

Cihly byly o hodně vhodnějším materiálem než hlína nebo kámen. Jejich malá velikost a nízká váha umožnily snadnou dopravu a díky tomu se zvýšila rychlost stavby. Cihly jsou zároveň materiálem, který dobře nese hmotnost. Na základě experimentu zjišťujícího jejich trvanlivost se prokázalo, že cihly měly podobnou pevnost, odolnost vůči mrazu a absorpci jako ty, které se používají dnes.

Kámen však přesto měl rovněž svoji nezastupitelnou úlohu. Kameny opracované do pravoúhlých bloků se používaly při stavbě základů, vnitřních a vnějších okrajů zdí a vstupních bran. V úseku Badaling je Velká zeď postavena téměř výhradně z žuly, částečně také z bílého mramoru.

Důvodem pro používání pevných materiálů, jako jsou cihly či kámen, však nebyla pouze vyšší produktivita práce. Jednalo se v zásadě o praktickou nutnost, kterou si vyžádal vývoj zbraní. Před vládou dynastie Ming se Velká zeď stavěla za použití dřevěného bednění – to sice nebylo příliš pevné, ale dokázalo odolat jednoduchým zbraním, jako byly meče, kopí či luky. Za vlády dynastie Ming se však objevil střelný prach a začaly se používat muškety a děla. Při stavbě Velké zdi proto začaly být zapotřebí pevnější materiály, které by jim dokázaly vzdorovat.

Dejte o nás vědět ostatním.

Copyright © 2019 Velká Čínská zeď | Opevnění zvané Dračí hřbet neboli Velká čínská zeď. Velká Čínská zeď je největší stavbou všech dob.
Created by:
MFÁčko.cz
Pro cestovatele: Navštivte tajemné Peru nebo některou z jiných zemí Jižní Ameriky. Pokud nevíte kam zamířit v létě, zkuste dovolenou v Rakousku, nebo dovolenou ve Španělsku. Za romantikou se vydejte do Saint-Tropez, popřípadě navštivte Benátky. Kdo má rád klid, rozhodně by měl navštívit ostrov Korfu.