Největší stavba všech dob. Velká čínská zeď.

Čchang-čcheng, doslova „Dlouhá zeď“. Dlouhá čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou v křivce, která je podobná dračímu tělu. Je největší stavbou, jakou kdy lidská ruka na této planetě zbudovala. Velká čínská zeď vznikala po dobu více než 1800 let a vede od Žlutého moře přibližně od Pekingu až k Nefritové bráně v Ťia-ju-kuanu.

Stavební materiál

Stavební materiál použitý při stavbě Velké zdi

Může být zajímavé povšimnout si, jak se v různých obdobích čínské historie a v různých oblastech lišil stavební materiál používaný při stavbě Velké zdi.

Před tím než se začaly používat cihly, se stavělo především z hlíny, kamene a dřeva. Vzhledem k tomu, že na stavbu Velké zdi bylo zapotřebí nebývale velkého množství materiálu, snažili se stavitelé dávat přednost místním zdrojům. Pokud se stavělo na horských hřebenech, těžil se kámen přímo z těchto hor. Při stavbě v rovinatém terénu se naproti tomu využívala jako materiál zemina stlačená do pevných bloků. V pouštích se používal dokonce písečný rákos a tamaryšek.

Před a během vlády dynastie Čchin (221 – 206 př. n. l.) nebyly ještě technologie a produktivita práce na příliš vysoké úrovni. Konstrukce postavené z hlíny dokázaly odolat pevnosti tehdy používaných zbraní, jako byly meče či kopí. Základy Velké zdi proto tvořila hlína udusaná po tenkých vrstvách do předem připraveného bednění. V této době ještě nebyly na jednotlivých úsecích Velké zdi stavěny pevnosti a při stavbě se nevyužívaly cihly. Některé zdi byly tvořeny pouze neopracovaným kamenem. V okolí města Dunhuang v provincii Gansu či města Baotou ve vnitřním Mongolsku je stále možné nalézt pozůstatky nejstarších částí zdi. Zeď Zhao, zbudovaná v období Válčících států, byla postavena s použitím dřevěného bednění – dodnes jsou zde zřetelně patrné jednotlivé vrstvy zeminy.

Rovněž v období následujícím po vládě dynastie Chan (202 př. n. l. – 220 n. l.) byly častými stavebními materiály zemina a neopracovaný kámen. Na stavbu obranných náspů byly celkem použity tři milióny kubických metrů zeminy. Nové stavební postupy se rozšířily teprve v polovině vlády dynastie Ming (1368-1644), princip využívání lokálních zdrojů však zůstal zachován. Rozšíření nových materiálů umožnily velké dílny zaměřené na výrobu cihel a vápna.

Za vlády dynastie Ming se v mnoha oblastech používaly jak cihly, tak materiály jako střešní tašky či vápno. Byla zde rovněž snaha vyprodukovat materiály přímo na místě stavby a za tímto účelem byly zřizovány vypalovací pece. Některé materiály, jako například dřevo, však přesto musely být dováženy z odlehlejších oblastí, pokud nebyly v místě stavby k dispozici.

Cihly byly o hodně vhodnějším materiálem než hlína nebo kámen. Jejich malá velikost a nízká váha umožnily snadnou dopravu a díky tomu se zvýšila rychlost stavby. Cihly jsou zároveň materiálem, který dobře nese hmotnost. Na základě experimentu zjišťujícího jejich trvanlivost se prokázalo, že cihly měly podobnou pevnost, odolnost vůči mrazu a absorpci jako ty, které se používají dnes.

Kámen však přesto měl rovněž svoji nezastupitelnou úlohu. Kameny opracované do pravoúhlých bloků se používaly při stavbě základů, vnitřních a vnějších okrajů zdí a vstupních bran. V úseku Badaling je Velká zeď postavena téměř výhradně z žuly, částečně také z bílého mramoru.

Důvodem pro používání pevných materiálů, jako jsou cihly či kámen, však nebyla pouze vyšší produktivita práce. Jednalo se v zásadě o praktickou nutnost, kterou si vyžádal vývoj zbraní. Před vládou dynastie Ming se Velká zeď stavěla za použití dřevěného bednění – to sice nebylo příliš pevné, ale dokázalo odolat jednoduchým zbraním, jako byly meče, kopí či luky. Za vlády dynastie Ming se však objevil střelný prach a začaly se používat muškety a děla. Při stavbě Velké zdi proto začaly být zapotřebí pevnější materiály, které by jim dokázaly vzdorovat.

Dejte o nás vědět ostatním.

Copyright © 2018 Velká Čínská zeď | Opevnění zvané Dračí hřbet neboli Velká čínská zeď. Velká Čínská zeď je největší stavbou všech dob.
Created by:
MFÁčko.cz
Pro cestovatele: Navštivte tajemné Peru nebo některou z jiných zemí Jižní Ameriky. Pokud nevíte kam zamířit v létě, zkuste dovolenou v Rakousku, nebo dovolenou ve Španělsku. Za romantikou se vydejte do Saint-Tropez, popřípadě navštivte Benátky. Kdo má rád klid, rozhodně by měl navštívit ostrov Korfu. Pokud rádi cestujete, vydejte se do Španělského města Barcelona. Kdo preferuje rušná města určitě by neměl vynechat New York nebo navštívit jiná největší města světa.