Ochrana Velké zdi
Ochrana Velké zdi
Číňané jsou na svoji více než dva tisíce let starou Velkou čínskou zeď náležitě hrdí. Při vstupu na hradby známých úseků jako je Badaling s oblibou říkají: „Osedláme si velkého draka!“. Návštěvníci však již nejsou vždy přesně informováni o tom, že většina částí zdi zdaleka nevypadá takto velkolepě. Často se jedná pouze o rozvalené kameny a cihly ležící v odlehlých horách, pastvinách a pouštích.
Velkou čínskou zeď není na rozdíl od některých jiných kulturních památek možné zakonzervovat a udržovat jako muzeální exponát. V současnosti jsou celé její úseky ponechány svému vlastnímu osudu. Některé části, které se v minulosti nacházely na okraji pouští, jsou dnes spolu s okolní zemědělskou půdou zcela pohlceny rozšiřujícím se pískem. Například úseky Velké zdi sousedící s pouštěmi Maowusu a Tenggeli tak již dnes nenávratně zmizely. V úsecích Gansu, Ningxia, Shaanxi a Shanxi je zeď v současnosti téměř srovnaná se zemí a navíc je vystavená neustálému vlivu větrů a dešťů – na mnoha místech je běžným okem jen stěží rozeznatelná. Cihlové zdi situované v Tianjinu, Pekingu a provincii Hebei jsou na tom o něco lépe, ale i tak se vlivem větrů a dešťů cihlu po cihle postupně rozpadávají.
Vedle přírodních vlivů je dalším velkým nepřítelem Velké zdi lidská činnost. Je poměrně běžnou záležitostí, že obyvatelé žijící v blízkosti zdi využívají cihly a kámen na stavbu svých domů. Není ničím neobvyklým spatřit zemědělce rozbíjející zeď, aby z ní získali stavební materiál na stavbu svého ovčína či latríny. Mnohé zdi také padly za oběť rozšiřující se síti moderních dálnic.
Nová kapitola historie Velké čínské zdi se začala psát v září 2006, kdy Čínské státní shromáždění vyhlásilo nařízení o ochraně Velké zdi, které vymezuje lidské aktivity prováděné v jejím prostoru. Díky tomuto historickému rozhodnutí byla Velké zdi dána šance na přežití.
Dejte o nás vědět ostatním.
